Srpen 2008

Závěrečné kolo SONBu

30. srpna 2008 v 13:25 SONB
Tak sem se rozhodla, že tohle kolo bude poslední,pře by to bylo na dlouho :D
Takže kdo bude mít nejvíce hlasů zvítězí, a tak dále...
Přeji hodně štěstí a jen bych ještě chtěl říct, že cenky dostanou všichni 3 :)
A Ostatní zúčastnění dostanou možná společný diplom, bo tak něco...
6.soutěžící - kristin :)
8.soutěžící Kačula
11.soutěžící- Jana
Tak kdo vyhraje?
Hlasujte!

BLESKOVKA 6

30. srpna 2008 v 12:55 Bleskovky
1.Ahooojky
2.Líbí se ti písnička : morandi - angels?
3.Hlásneš pro ni?
sem tam jako : :)Lulu(: & morandi - angels
4. A pls hlásni ještě tady :
sem tam jako : :)Lulu(:
5.Díky :) kolikátý to byli hlásky?
6.Tak to už je všechno ;)
7.Loučím se a papa

Diplomky budou v pondělí...

Kanikuly

29. srpna 2008 v 12:15 videjka

..Njn.. :o) co dodat...

ZÁBAVNÉ SOUTĚŽE O CENY :o)

29. srpna 2008 v 11:49 ostatko
ahojky, tak sem objevila jednu upe mega dobrou stránečku :
přihlašte se!
A do přihlášky do otázky-kdo vás na blog přivedl-napište :
:)Lulu(:
Díky a užíte si to :))
Zatim papa
btw, krásnej západ slunce, žj? :)

Nezapomeň na mě!!!

29. srpna 2008 v 8:24 příběhy
Strašně kráááásnej příběh upe muck :))
Nezapomeň na mě!!!
Slavnostní večer, rozlučovací večírek, moře úspěchů, radosti. U okna stojí dívka v bílých šatech. Ani trochu si nevšímala radosti kolem sebe. Obrátila se k oknu a dívá se na tmu za nimi.
Přistoupil jsem k ní a zeptal se:
"Proč jsi tak smutná? Někdo ti ublížil?
"Ne" odpověděla ona a hořce se rozplakala.
"Stalo se nějaké neštěstí?"
Přikývla a řekla: "Mně už nemůže nikdo pomoci." Slzy se opět kutálejí po jejím obličeji. Potom se na mě podívala, zamyslela se a řekla: "Ale tobě to povím, jestli mě chceš vyslechnout. Ale pár slovy to říct nemohu."
Jmenuji se Lenka. Když jsme se přistěhovali do tohoto města, neměla jsem žádné kamarády a proto jsem všude chodila sama. Bylo mi 15 let. A jednou takhle sedím na lavičce a čtu knihu. Najednou mě někdo bolestně udeřil do kolena. Chytla jsem se za nohu a zvedla oči. Kousek ode mne stál chlapec a usmíval se. Já jsem si tenkrát myslela, jak je hloupé udělat někomu bolest a ještě se tomu smát. "A víš, co teď? Seznámíme se" řekl a natáhl ke mně ruku. Vstala jsem a šla k bráně parku.
"Dobře, nezlob se na mě. Nechtěl jsem ti ublížit! To já jen tak."
Večer, když jsem šla spát, vzpomněla jsem si na něho. Byl takový zvláštní. Postupně jsem na něj zapomínala, protože jsem byla u babičky. Vrátila jsem se pár dnů před koncem prázdnin. Jdu do školy a najednou slyším: "Lenko!" Myslela jsem, že to je na někoho jiného, protože já tady nikoho neznám. Ani jsem se neotočila a šla dál. Najednou mě někdo chytl za rameno. Otočila jsem se a nevěřila svým očím. Byl to ON!
"Ahoj. Já tě všude hledal, kde jsi byla?"
"Proč?" řekla jsem. "Zapomněli jsme se seznámit. Marek" natáhl ruku "Lenka"
"Jsem moc rád, že jsme se seznámili. Půjdem spolu do školy?" Tak začalo naše přátelství. Chránil mě jako kamarádku. Čekal na mě před školou, i když jsem měla delší vyučování. Byl velmi dobrým kamarádem. Zdál se mi ze všech nejlepší. Po tuto dobu jsem k němu necítila víc, než kamarádství. Od té doby uplynuly 2 roky. Já jsem vyšla ze školy. Po devítce jsme se rozhodli, že půjdeme studovat. Šly dny, týdny, běžely měsíce a postupně jsem k němu začala cítit víc než kamarádství. Blížil se Nový rok a my se rozhodli, že jej oslavíme spolu.
"Víš co? Půjdeme ke mně." "Ve dvou?" zeptala jsem se. "Copak je na tom něco špatného?" "Kdo bude ještě u vás doma?" "Rodiče, ale my budeme u mě v pokojíku a nikdo nás nebude rušit." Nový rok jsme tedy oslavili u Marka. Bylo mi s ním krásně. V pokojíku byl malej stromeček. "Ten je pro tebe!" řekl a pousmíval se … Takový laskavý, milý a příjemný.
"Lenko, já … já … tě mám rád!"
"Marku, já tebe taky! Všechno jsem nepochopila. "Nezlob se na mě". "Ovšem, že ne. Já ti přece věřím a teď budeme slavit Nový rok, nebudeme smutní. Vždyť máme všechno před sebou."
Tento večer jsme opravdu byli šťastní. Myslím na to i teď, netrvalo to dlouho. Jednou jsme byli na oslavě narozenin a vraceli se domů. Marek mě doprovodil. Vešli jsme do chodby a Marek mě políbil. Dodnes vzpomínám na ten polibek. Potom jsme se rozešli. Na druhý den nebyl Marek ve škole. Moc jsem se bála. Marek mi vždycky řekl, kdy nepřijde do školy. Jen tak tak jsem se dočkala zvonění a utíkala k němu domů. Otevřela mi jeho matka. Její oči byly napuchlé od pláče. Hned jsem poznala, že se něco stalo. "Co je s Markem?"
"Upokoj se, děvenko. Marek je v nemocnici a teď je mu moc špatně. Našli ho u našeho domu. Měl pět bodných ran."
Slyšela jsem, jak mi přikazovala, abych na to nemyslela. Nepamatuji se, jak jsem se dostala domů. Potom někdo zazvonil. Byla to jeho matka. Chudák, sotva stála na nohou.
"Co je s Markem, je mu hůř?"
Přerušila mě: " Oblékni se a upokoj. Markovi je moc zle. Chce tě vidět!" Nevím, jak jsem se dostala do nemocnice. Přivedli mě k němu.
"Marku, slyšíš mě?"
"Leničko moje milá", zašeptal. Nemohla jsem udržet slzy. "Ne, nesmíš plakat, hlupáčku. Můj život potrvá pár minut a já chci ty poslední minuty prožít s tebou." "Co to povídáš? Ne, ne ty nesmíš umřít. Vždyť já tě mám ráda, Marku!" "Opravdu?"
Začal těžce dýchat a na čele mu začal vyskakovat pot. "A teď mě polib. To bude náš poslední polibek. Vezmi si tento dopis a přečti si ho u mého hrobu." Mráz mi přejel po zádech. Naklonila jsem se a políbila na studené rty. Něco jako úsměv se objevilo na jeho tváři a on ztratil vědomí. Najednou přiskočili doktoři. Vzali mě za ruku.
"Zachraňte ho, vždyť vy můžete všechno, no co … proč? Podívala jsem se na jeho obličej. Byly na něm modré skvrny. Víc jsem nemohla vydržet. Zamžilo se mi před očima a ztratila jsem vědomí. Uslyšela jsem křik. Podívala jsem se na jeho matku. Ruce a rty se jí třásly. Pro mě i pro ni to bylo moc těžké. Sama nevím, jak jsem to mohla vydržet. Pohřbili ho za 3 dny. V den jeho pohřbu jsem koupila květiny. Byl to můj poslední dárek na rozloučenou. U hrobu se všichni rozestoupili a já viděla Markovu tvář. Ležel, jako by chtěl říct: "Ahoj Lenko." Jako ve snu jsem k němu přistoupila a položila jsem na jeho tělo květiny. Podívala jsem se na jeho matku. Stála jako stín, její oči byly upřené na syna. Potom začala hrát hudba. Jeho rakev začali spouštět do jámy. Začala jsem hrozně křičet. V tu chvíli jsem se setkala s pohledem jeho matky. Jako šílená se vrhla k jeho hrobu. Nějakej muž jí zadržel. Byl to Markův otec. Jak zestárnul za ty 3 dny. Markova matka křičela. Potom rakev zavírali. Vrhla jsem se tam, ale zadrželi mě. Spustili ho a zasypali. Spolu s ním zůstaly moje květiny.
Lenka se ke mně obrátila a podala mi dopis, který jí dal Marek před smrtí.
Začal jsem číst:
Milá Lenko!
Vždyť ty víš, jak tě mám rád. Jako kytičku, kterou najdu jen jednou v životě. Vím, jak ti bude těžko, ale ve jménu našeho přátelství Tě prosím, abys byla klidná a věřím, že to bude mé první a poslední přání. Lásko, chci být s tebou. Nevím z čí viny jsem odešel, bodli mě zezadu. Jak kruté je umírat a nevědět proč a za co. Všechny mé myšlenky patří tobě. Vzpomínej na mě, jako na živého. Jak se mi snadno umírá, když vím, že jsi tu.
MILUJU TĚ, LENKO
NEZAPOMEŇ NA MĚ!
Tvůj Marek
Mlčel jsem, vrátil jí dopis a jen tak jsem udržel slzy: "Dnes je rozlučovací večírek a on tu není!!!" "Teď už víš příčinu mých slz." Najednou vykřikla "JÁ NA TEBE NEZAPOMENU!" a rychle vyběhla ven, utíkal jsem za ní, ale už bylo pozdě. Uslyšel jsem kvílení brzd. Ležela na zemi, postřelený pták, držící v ruce dopis. Její ústa se trochu usmívala a z nich utíkal úzký potůček krve. Přijel doktor, podíval se na ni a řekl: "KONEC, časná smrt. Bylo to hezké děvčátko." Podíval jsem se na ni a uviděl dopis v její ruce a z něho poslední větu:
NEZAPOMEŇ NA MĚ!

BLESKOVKA 5

28. srpna 2008 v 14:00 Bleskovky
Dneska to bude krátký, ale dejte si záležet...Bleskovka trvá do zítřka ;)
1. Ahoj
2. Máš nějakej good prázdninovej zážitek?
3. Jestli jo, tak jakej? :)
4. A víc už nenapíšeš? Prosííím :D
5. Loučim se a papa

NADĚJE - 1.díl

28. srpna 2008 v 12:29 příběhy
Tak sem se rozhodla, že napíšu taky nějaký ten příběh...Doufám, žese vám bude líbit ;)
Dívka vyšla ven, v jejích očích se leskly slzy, nevnímala okolí, prostě jen šla dál do husté mlhy doprovázená kapkami vody dopadajícími na již mokrou zem. V hebkých, vodou rozmočených šatech se posadila na lavičku v parku. Už nedokázala zadržovat slzy,které se z jejích očích řinuly jako vodopády nicoty. Utopená v bolesti nevnímala nic co se kolem ní dělo. V hlavě jí znělo jen jedno slovo - kdyby! Nenáviděla svět, nenáviděla JEHO a nenáviděla to slovo, které jí v hlavě znělo jako ozvěna. Pozvedla hlavu a podívala se na lampu, která ozářila celou její tvář. Bylo to takové malé světýlko naděje. Naděje že se všechno zase spraví a vše bude jako dřív. Naděje že zapomene a nakonec dokáže jít cestou dál, cestou do lepší budoucnosti. Srdce jí bolelo jako kdyby do něj někdo zabodl ostrý nůž, z přívalem slz na tváři se skácela k zemi.
,,Katy?" ozvalo se náhle ze tmy.
,,No tak Katy! Probuď se přeci!" ozvalo se znovu.Dívka otevřela svoje čokoládově hnědý oči a nechápavě se rozhlédla kolem sebe.Nic nepoznávala, nepoznávala pokoj ve kterým byla, milou ustaranou osobu,která nad ní klečela a nepoznávala ani sebe. ,,Katy si v pořádku?" zeptala se o něco klidněji, když viděla, že je Katy vzhůru.
,,Nevím!" zašeptala a nechápavě si prohlížela dívku klečící u ní.
,,Katy co se stalo?" ptala se dívka dál.
,,Nevím!" zašeptala opět a se strachem v očích dál hleděla na tu dívku.
,,Cože?" snažila se dívka pochopit celou situaci.
,,Já nevím!" řekla Katy zoufale a pokusila se zvednout z postele v níž ležela.
,,Katy, ty si to nepamatuješ?"
,,Já si nepamatuji nic, kdo vlastně jsem? Kdo jsi ty? A kde jsem se tu vzala? Co se stalo?" vyhrkla Katy vše co jí leželo na mysli. Dívka ztuhla, jako by jí někdo právě polil horkou kávou. ,,Ty si nic nepamatuješ? Vůbec ni?" Katy se rozbrečela. ,,Ne ne,nebreč!" uklidňovala jí ta dívka. ,,Vím, že tě odněkud znám, ale nepamatuji si odkud!" řekla zoufala Katy. Dívka se na ní usmála a řekla. ,,Neboj se, všechno bude zase dobrý, já jsem Sára, tvoje nejlepší kamarádka, teď jsi u mě doma, našla jsem tě ležet v parku. Neozvala si se a volal mi Thomas, že neví co s tebou je. Napadlo mě, že jediný místo kde by si mohla být je v parku, chodíš tam každý den,to si snad pamatuješ ne?" Katy zavrtěla hlavou ,,ne nepamatuji a kdo je Thomas?" Sára nechápavě pozdvihla obočí ,, ty si nepamatuješ ani na svého kluka??!" ,,Na svého…" Katy větu už nedokončila protože se právě otevřeli dveře a v nich stála milá paní s tmavými vlasy a dvěma hrnky kakaa. ,,To jsem ráda, že už si vzhůru, neboj se, tví rodiče tu budou každou chvíli, zatím si můžeš vypít kakao." Řekla ta paní a se soucitným výrazem si Katy prohlížela….
Pokračovaní příště…

3.Kolo SONBu

28. srpna 2008 v 10:29 SONB
Tak a máme tu 3 kolo v němž vypadnou 3 soutěžící... Jen první 3 dostanou cenky, tak se snažte :)
Ostatní dostanou diplomek bo jmenovku :)) Takže 3 kolo začíná...hodně štěstí ;)
3.soutěžící - raduzka:)
4.soutěžící - Denča:)
6.soutěžící - kristin :)
8.soutěžící Kačula
9.soutěžící - JessiQa
11.soutěžící- Jana

For Denca...

28. srpna 2008 v 8:09 My friends
Pimp Words

Tak tady je tvoje glitter name :) Máš to samí co Týna, tak doufám, že se ti bude líbit...

Nn, ty máš hezčí, ale pšššt! :D


Měla jsi ho ráda,měl tě rád...

27. srpna 2008 v 14:44 Láska
Měla jsi ho ráda, měl tě rád. Teď má jinou, tak jí to přej a řekni jí, že lepšího si už nemohla přát, i když bys ho měla nejraději. To on se takto rozhodl.
Měla jsi ho ráda, měl tě rád. Teď už tu vaše láska není. Zmizela jako sluníčko při západu. Teď tu nic není. On teď má jinou, nic si nenalhávej. Moc tě to trápí, vím to, také jsem to zažila...
Avšak určitě tě miloval, byla jsi mu něčím, co si ani teď nedá vzít. Mohl možná s tebou všechno mít, ale teď již nic víc. je tak těžké neplakat, když se ti slzy derou do očí.
Měla jsi ho ráda, měl tě rád. Teď už se možná ani neotočí, aby ho to také nebolelo. Nikdy na tebe nemůže zapomenout, ať se stalo cokoliv.
Přála sis, aby ti byl věrný a miloval tě, to však nyní končí. Ale netrap se, vždy je tu nějaký smysl života a hlavně naděje, pro kterou se musí žít...
Měla jsi ho ráda, měl tě rád a to je snad víc, než pouhé nic! Pamatuj!

Úžasný=o*

27. srpna 2008 v 14:09 Láska
Po mostě šla dívka a hoch.
Byli to milenci.
Hoch se zastavil a řekl:
"Kdybych řekl, že skočím dolů z mostu,na důkaz naší lásky,co bys na to řekla?"
Dívka se zamyslela a odpověděla:
"Řekla bych, abys neskákal."
"Proč?"
Ptal se hoch.
"Protože bych se bála, že bys to udělal."
O rok později jdou opět tytíž milenci po mostě.
Hoch se zastaví.
"Vzpomínáš, jak jsme se tu kdysi bavili a já se tě ptal, jestli kdybych skočil z mostu na důkaz své lásky, bys chtěla, abych to udělal?"
Dívka se pousměje.
"Vzpomínám."
"A jak by ses rozhodla dnes?"
Chce vědět hoch.
"Abys neskákal. Bála bych se totiž, že bys to už kvůli mě neudělal."

Upeeee muck ♥

27. srpna 2008 v 13:34 videjka
upe staršně moc krááásná písnička - rybičky 48 :)

jůůů :) Tak co líbí?

For my sister... And for you :)

27. srpna 2008 v 12:34 ostatko
Pimp Words

Si chtěla udělat svoje glitter name, tak tady ho máš...doufám, že se ti bude líbit ;)
Chcete taky svoje glitter name?
Tak písněte do komentíků a já vám ho ráda udělám...
Btw hlásneš pro mě?
Na : www.zeme-koni.blog.cz
for : :)Lulu(:
Jsem ve finále v SONBu
A dyžtak písni kolikátej to byl hlásek,ju? :) Díky moc...


2.Kolo SONBu :)

26. srpna 2008 v 14:44 SONB
1.soutěžící - Kate
2.soutěžící - D&rK_DoG
3.soutěžící - raduzka:)
4.soutěžící - Denča:)
6.soutěžící - kristin :)
8.soutěžící Kačula
9.soutěžící - JessiQa
11.soutěžící- Jana
12.soutěžící -Niklik
13.soutěžící - Werdík

Diplemky za 4.Bleskovku :)

26. srpna 2008 v 14:24 Diplomky
Tak a mám tu konečně diplomky for you za 4.Bleskovku?
Doufám, že se vámbudou líbít...
Dyžtak pak písně te do komentíků,ju?:)
Tak co,líbí?


BLESKOVKA 4

25. srpna 2008 v 15:35 Bleskovky
1. Ahojky
2. Jakpak je?
3. Hlásneš pro mě?
pro : :)Lulu(:
4. Kolikátý to byl hlásek?
5. chceš někde hlásnout?
6. A co jinak prázky?
7. Hlásni na mim blogu do SONBu
(jestli se ti chce:D)
8. Pro koho si hlasoval/a? Jestli si teda hlasoval/a
9. Chceš už končit?
10. Loučím se a papa :)

Hlásneš? Pls :o)

25. srpna 2008 v 15:05 ostatko
Ahojky, tak už jsem ve finále v SOMBu na blogu :
www.zeme-koni.blog.cz jako :)Lulu(:
Hlásnete? :)
sheepo007.gif
Děkuju =)

Návštěvnost za minulý týden :)

25. srpna 2008 v 13:29 návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden (18.8. 2008 - 24.8. 2008) je:

Pondělí: 37
Úterý: 115
Středa: 81
Čtvrtek: 69
Pátek: 37
Sobota: 79
Neděle: 117

Celkem: 535

Děkuju =)